My story - part 1 health and diet

While I was studying for exams I escaped to the world of internet. I use to be sick at least 4 times a year. I had a flu, a lot of cold. I had problems with my skin - the acne, psoriasis. I felt sick I could not do stuff I was not fit. When I went to the doctor, he or she usually did not even look at me and just start to write some prescription for some pills. So I started to do my own research. And it led me to the raw food diet. I fully resonated with the stories of people, who use to be sick and nothing was helping them, I like the videos with happy, healthy people eating just not cooked - living food - vegetables and fruits.

I was very lucky because I lived in the dormitory just with my roomate, so noone was telling me what to eat. That is why since 2014 I decided to eliminate meat from my diet. Aproximately 70% of my diet consisted of fruits and vegetables. When I went to visit my parents for the weekend it was difficult. My family said that it is just a phase and that I will find out that living without meat is not possible. I was still eating sugar, gluten, diary but in very limited amount. Since then I felt amazing. I was not sick the whole year, I could focus on my life. My acne and psoriasis went firt worse but then better. My body was cleaning itself and I felt lighter every day. 

As it happens the life does not gives us anything too easy so into my way came an obstacle in the form of my boyfriend, who eats anything else but fruits and vegetables but he is quite healthy so nothing is forcing him to change his diet. He mostly enjoys hamburgers, chicken wings with fries, all possible deserts and so on. He and his family has the opinion that what tastes good must be good. It is a big challenge for me. We are not together so long so when I came to visit them I do not want to be rude and said I am sorry I do not eat any food you serve. But I guess it is a lesson for me right now - to explain them, show them the healthy way, which they can go. But as you all know noone likes when you touch his food. People does not have problem to stuff themself with various chemicals and pills but they must be very desperate to change their diet. But I changed life of one of my friend just with the example so nothing is lost yet. I would really like to help people to think differently about their food. I would like to show people that the tradition from the Midlle Ages are no longer sustainable and that also healthy food can be good and tasty.

My story

I have never known what I would really like to do in my life. I was attracted to some topics, but as it is in this life we want to be a "good boys and girls". So I was listening to my parents and went to high school and then college. I felt that this is not what I should do with my life, it was crystal clear, because every week I got drunk and drug myself. I just wanted to escape the reality. I was already pretty conscious about myself and I saw that this is not the fulfilling life.

When I was choosing the college I had no idea which field of study I should choose. But I knew for sure that I don´t want to be like my parents - going every day to work and work for someoone else, while your life goes through your fingers (goes by). I choose the economic field of study with the goal that one day I will have my own business. But I had no idea what will be my business. I think that is a mistake of a lot of starting students - to not have a goal, because then you study just for the paper and at the end you will be at the same place like at the beginning. And not just students make this mistakes. Eventhough we have now so many literature like Earl Nightingale - The Strangest Secret, we still go through our lives without a goal and then we are suprised that nothing works out.
I think that was why I was failing the exams. Life is beautiful and shows us signs, if we are going the wrong way, but it is hard to recognize those signs or even be brave enough to listen to them. I did not recognize them. I went to kinesiology, where I learnt the power of imagination. I imagined the successful exam passing and since then I passed them all and finished the college. But it was a big struggle. All my classmates were going to parties or had fun other ways but I was sitting at home and studying.

I do not say it was a waste of time. Because I learnt that power of imagination and that you need to have a goal in your life. What will I do next? I am working first on my goal and then I can start doing it.

Můj příběh část 1 zdraví a strava

Mezitím, co jsem se učila na zkoušky, jsem unikala do světa internetu. Byla jsem každý rok aspoň 4 krát do roka nějak nemocná, nachlazená, měla jsem problémy s akné, opary, horečky. Vždycky mě to vyřadilo z chodu. Když jsem navštívila jakéhokoliv doktora, tak se na mě většinou ani nepodíval a hned mi psal, jaké léky mám brát. Tak jsem začala na internetu hledat i něco o zdraví. A dostala jsem se k vitariánskému stylu života. Naprosto jsem s tím souznila a líbila se mi videa o lidech, kteří jedli jen ovoce a zeleninu a vypadali, tak štastně. Měla jsem štěstí, že jsem bydlela na koleji jen se spolubydlící a nikdo mě neživil a nekecal mi do toho. Proto jsem od roku 2014 úspěšně přestala jíst maso a asi 50% mého jídelníčku se skládalo z ovoce a zeleniny. Když jsem přijela domů na víkend, tak to bylo těžší, ale rodina se s tím smířila, ale řikala, že to je jen fáze a že se k masu stejně vrátím. Jedla jsem pořád lepek, cukr, a mléčné výrobky, ale v malém množství. Od té doby jsem se cítila naprosto skvěle, nebyla jsem nemocná, postupně jsem se čistila a připadala si lehčí a lehčí. Jak to tak bývá život nám nedává nic zadarmo a tak se mi do cesty připletla překážka v podobě mého přítele, který se o zdravou výživu nezajímá ani v nejmenším. A jeho rodina zastává názor, že to, co mi chutná je to nejlepší. Je to pro mě v současné době velká výzva. Nejsme spolu jěště dlouho a pořád, když k nim přijdu na návštěvu jím to jejich jídlo, abych se zalíbila, abych zapadla, abych nemusela vyvolávat zbytečný rozruch. Někdy mě napadá, že jsem právě v této situaci, abych jim ukázala tu cestu, kterou se můžou vydat. Života bez bolestí a s lehkostí. Ale zdá se mi že o to nestojí a já rozhodně nejsem ta, která dává nevyžádané rady cizím lidem, protože ze své zkušenosti vím, že to nikam nevede. Vím ale, že jít příkladem změní situaci. Ne hned, ale změní. Proto stále sbírám odvahu. Chtěla bych pomoct lidem jako jsem já, kteří vidí, že tradice, které jsme si vytvořili ve středověku, nejsou více udržitelné, nejsou zdravé, nejsou prospěšné. Lidem, kteří si chtějí vytvořit hodnoty a tradice v souladu s přírodou, s láskou a se sebou. Je nás takových stále jěště málo a potřebujeme se vzájemně podporovat.

Můj příběh

Nikdy jsem nevěděla, co bych chtěla doopravdy dělat. Přitahovala mě určitá témata, ale jak už to tak bývá v tomto životě chceme být hodnými chlapci a hodné holčičky, tak jsem poslušně poslouchala svoje rodiče a chodila do školy na gymnázium a poté na vysokou. Bylo mi jasná, že to není ono, protože každovíkendové opijení se v barech a zdrogování se, prostě útěk z reality, mi napovídali, že nežiji naplňující život. Když jsem si měla vybrat vysokou školu, neměla jsem ani páru o tom, jaký obor si vybrat, ale věděla jsem už, že nechci být jako moji rodiče, tedy chodit každý den do zaměstnání a pracovat pro někoho jiného. Vybrala jsem si tedy ekonomický obor s tím, že jednoho dne budu mít vlastní firmu, vlastní podnikání. Nevěděla jsem ale vůbec v čem chci podnikat a to byla chyba, které se dopouští spousty začínajících studentů. Nejen studenti, ale lidé všeobecně začnou něco dělat, ale nedokážou si řící, k čemi jim to bude, jaký cíl je čeká na konci. Proto jsem hned na začátku nemohla uspět u zkoušek. Život je úžasný v tom, že vám dává znamení, ukazuje vám, kam jít, že je něco špatně, ale jen málokdo to dokáže rozpoznat. Já jsem to samozřejmě nepoznala. Máma mě poslala za kinezioložkou, která mě odblokovala a naučila mentální cvičení. Bylo to hlavně představování si úspěšné složení zkoušky. A jen díky tomu, díky síle mysli, představování si jak se budu cítit, až tu zkoušku úspěšně složím a samozřejmě akce těla, která byla čtení skript, jsem nakonec dostudovala vysokou školu. Bylo to pro mne velké úsilí. Většina lidí si spojuje vysokou s nekonečnými oslavami s kamarády, ale já jsem byla na takové party možná 2 krát do roka. Věděla jsem prostě, že musím sedět a učit se nebo psát projekty. Neměla jsem prostě tu vnitřní motivaci, nedávalo mi to smysl. Naučila jsem se na zkoušku a pak to všechno okamžitě zapoměla. Cílem bylo dostudovat, protože rodiče to tak chtěli a co bude dál? to jsem neměla tušení. Jediné co jsem věděla, že chci mít vlastní podnikání. Neříkám, že to byla ztráta času, protože jsem se naučila diciplíně, cizím jazykům, a získala větší sebedůvěru, že dokážu vše, co si usmyslím.

Těhotenství

Těhotenství - pojem, kterému jsem se vždy vyhýbala a nechtěla s ním mít nic společného. Vyvolával ve mě strach a mystiku. Co je však na životě krásné je změna a vývoj. Pohyb, posun, růst, jakkoliv to chcete nazývat, vstoupil do mého života a donutil mě opět na sobě pracovat. Specificky mě donutil zjišťovat si informace o tomto pro mě neprobádaném tématu. Rodina, přátelé a doktoři mi nabídli jen svůj názor. Víte, názor lidí, to je zvláštní věc. Každý má svůj názor. Většinou opravdu co člověk to názor. Některé názory jsou podobné, ale téměř žádný není stejný. Někdy jsem unavená z toho, jak každý chrlí své názory, za kterými si zatvrzele stojí a jsou pro něj neměnné. Každý nabízí názory, přesvědčení, ale je to opravdu to, co potřebujeme? Je to, to co nás udělá šťastné a svobodné? Co jsou vlastně tyto "názory"? Pochází opravdu z nás nebo nám je někdo vštěpoval do hlavy a my jsme je přijali ze strachu nebo proto, abychom se někomu zalíbili?

Mnohem více mě tedy přitahuje, když mi někdo nabídne cestu. Ukáže směr a dovoluje změnu, protože to, je život. Na začátku cesty můžeš mít jeden názor a na konci cesty úplně jiný. Někdy mám strach z lidí, co mají své neměnné názory, za které by dali ruku do ohně, skočili ze skály a riskují jimi zničení svých vztahů. 

Vydala jsem se tedy na cestu svého těhotenství a strach téměř zmizel. Těším na nového človíčka a jsem naplněná láskou a vírou v život. Chtěla bych sdílet knihy a odkazy, které mi k tomu pomohli. Třeba někomu, taky pomůžou.

Děkuji

knihy: 
Znovuzrozená - Soňa Kolmanová
Koncept kontinua - Jean Liedloffová
Hovory s porodní bábou - Jana Doležalová, Iva Königsmarková 
Aktivní porod - Janet Balasková
Aby porod nebolel - Lucie Suchá Groverová 

kurzy:
Aby porod nebolel, Prozpívat se porodem - Lucie Suchá Groverová
Jemné zrození, hypnoporod - Michaela Kalusová
Zdravé přebalování, Kurz vázání šátků - Brána k dětem
Radost s dětmi - Lucie Harnošová