Můj příběh část 1 zdraví a strava

Mezitím, co jsem se učila na zkoušky, jsem unikala do světa internetu. Byla jsem každý rok aspoň 4 krát do roka nějak nemocná, nachlazená, měla jsem problémy s akné, opary, horečky. Vždycky mě to vyřadilo z chodu. Když jsem navštívila jakéhokoliv doktora, tak se na mě většinou ani nepodíval a hned mi psal, jaké léky mám brát. Tak jsem začala na internetu hledat i něco o zdraví. A dostala jsem se k vitariánskému stylu života. Naprosto jsem s tím souznila a líbila se mi videa o lidech, kteří jedli jen ovoce a zeleninu a vypadali, tak štastně. Měla jsem štěstí, že jsem bydlela na koleji jen se spolubydlící a nikdo mě neživil a nekecal mi do toho. Proto jsem od roku 2014 úspěšně přestala jíst maso a asi 50% mého jídelníčku se skládalo z ovoce a zeleniny. Když jsem přijela domů na víkend, tak to bylo těžší, ale rodina se s tím smířila, ale řikala, že to je jen fáze a že se k masu stejně vrátím. Jedla jsem pořád lepek, cukr, a mléčné výrobky, ale v malém množství. Od té doby jsem se cítila naprosto skvěle, nebyla jsem nemocná, postupně jsem se čistila a připadala si lehčí a lehčí. Jak to tak bývá život nám nedává nic zadarmo a tak se mi do cesty připletla překážka v podobě mého přítele, který se o zdravou výživu nezajímá ani v nejmenším. A jeho rodina zastává názor, že to, co mi chutná je to nejlepší. Je to pro mě v současné době velká výzva. Nejsme spolu jěště dlouho a pořád, když k nim přijdu na návštěvu jím to jejich jídlo, abych se zalíbila, abych zapadla, abych nemusela vyvolávat zbytečný rozruch. Někdy mě napadá, že jsem právě v této situaci, abych jim ukázala tu cestu, kterou se můžou vydat. Života bez bolestí a s lehkostí. Ale zdá se mi že o to nestojí a já rozhodně nejsem ta, která dává nevyžádané rady cizím lidem, protože ze své zkušenosti vím, že to nikam nevede. Vím ale, že jít příkladem změní situaci. Ne hned, ale změní. Proto stále sbírám odvahu. Chtěla bych pomoct lidem jako jsem já, kteří vidí, že tradice, které jsme si vytvořili ve středověku, nejsou více udržitelné, nejsou zdravé, nejsou prospěšné. Lidem, kteří si chtějí vytvořit hodnoty a tradice v souladu s přírodou, s láskou a se sebou. Je nás takových stále jěště málo a potřebujeme se vzájemně podporovat.